Hezký den všem! Jako první bych se chtěla omluvit, že to tady nějakou dobu zelo prázdnotou, ale musela jsem si udělat menší volno. Sedl na mě nějaký “bacil”, takže většinu dnů jsem prospala s teplotou… “ideální“ když jsou venku tropy. Kromě toho jsem musela objet spoustu vyšetření, ale naštěstí vše dobře dopadlo a šlo opravdu jen o “bacil” a ne o nic vážného 🙂 Poslední vyšetření byla magnetická rezonance na kterou jsme jeli v pátek a vzhledem k tomu, ze jsem byla objednaná na dopoledne, všechno proběhlo rychle a já jsem se cítila fajn, rozhodli jsme se s Ondrou pro výlet do mého milovaného Mikulova.

Plán byl následující: najít místo na parkování, projít se kolem zámku, odpočinek a káva v bistru KUK, výšlap na Svatý kopeček a přesun na piknik k lomu na Janičově vrchu.

První překvapení bylo, když jsme došli na náměstí a měli jsme pocit, že místo na Moravě jsme v Itálii. Mikulov má pro mě “přímořský vibe” i normálně, ale tentokrát to bylo ještě silnější. Náměstím zněla italština a ve stáncích s obřími bochníky sýrů se překřikovali Italové. Nádhera. Obešli jsme stánky a zamířili do zámecké zahrady odkud je krásný výhled na Mikulov.

Další zastávkou bylo bistro KUK, bohužel k našemu zklamání jsme nebyli jediní, kdo měl tento nápad. Zahrádka kavárny byla úplně plná a kolem postávaly skupinky lidí a čekaly než se uvolní stůl. Rozhodli jsme se teda doplnění kofeinu posunout na později a zamířili jsme na Svatý kopeček. Velmi rychle jsem zjistila, že moje fyzička není co bývala a i hodně dlouhé procházky po rovince v lese nejsou to samé, jako výstup do celkem prudkého kopce za poledního sluníčka 😀 Takže jsme vyšli tak do třetiny kopce, pokochali se výhledem a šli zkusit štěstí do KUKu, opět neúspěšně. Touha po kávě a odpočinku už byla tak silná, že jsme nakonec zapadli na zahrádku jiné kavárny. Snad příště budeme úspěšnější 🙂

Potom si už Ondra jen koupil sýry ve stánku na náměstí a zamířili jsme k lomu. Pokud hledáte příjemné místo na koupání, tak tady to můžu rozhodně doporučit. Doby, kdy byl lom v úplném obležení jsou pryč a nikde se nemačkáte. Hlavním důvodem nejspíš bude zpoplatnění vstupu, ale za pohodlí to určitě stojí 🙂 My jsme tentokrát do vody nešli, protože jsem ještě něchtěla riskovat, že se mi vrátí teploty a tak jsme jen odpočívali nad lomem, popíjeli nealko pivka a užívali si letní pohodu. Jo a do toho nám v pozadí hrály lidovky ze stánku kousek od nás 😀 za mě rozhodně příjemná změna oproti hitovkám, které hrají běžně na koupalištích.

To by bylo z našeho výletu vše a doufám, že další článek z Mikulova už bude plný tipů, kam zajít na víno, jídlo a zase víno.

S láskou, N.